close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Arsonist

27. srpna 2009 v 14:46 | JoeyAirsick |  Joey
Jdu klidnou letni noci po siroke ulici, na kraji po chodniku. Miluju atmosferu toho, kdyz se pomalu uz blizite domu. Vystoupil jsem dokonce o chvili driv abych se mohl jeste projit tim mistem, ktere mi tak moc patri. Hledim do korun stromu a najednou mi na nose pristane mala snehova vlocka. Pak mi jich nekolik dopadne na ruce, na krk... setru si je z obliceje, abych se podival co v lete dela snih. Byl jsem cely umazany, zacerneny. Od popela, ktery padal z nebe jak dohorivali zbytky strech. Vylohy znicehonic vybuchly v silne plameny a vytristilo se z nich veskere sklo, ktere nyni lezelo na zemi ostrymi hroty nahoru. Bylo mozne sledovat nadherne do oranzova zbarvenou oblohu. Skoro jakoby ani nebyla noc. Plameny vychazejici z domu byly moc silne, zar me zahnal do prostredka ulice. Radeji jsem celil moznosti srazky s vozidlem nez jistemu uhoreni. Abych se chranil pred vysokou teplotou, nasadil jsem si kapuci. Zaroven mi totiz omezila periferni videni a ja nevidel jak se to co mam tak rad meni v sutiny. Lampy prestavaji svitit, blikaji. Nyni je ohen to, co osvetluje moji cestu. Nepratelske krupani skla, znaci, ze muzu kdykoliv slapnout na "spatne" nastrazeny stripek. Mohli by se mi podlomit nohy a spadnout do krystalku i dlanemi. Lepsi nez jit po kolejich, kazdou chvili me o par centimetru miji tramvaje z obou stran, prazdne. Toho zhare znam, je porad se mnou.
 

Další články


Kam dál

Reklama