close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

[by Medy] KP: 10 - 'Rozpad skupiny'

18. listopadu 2007 v 13:43 |  Killerpilze (8.9.07)
Neměli jsme moc času. Většinu toho, co jsme měli mít na přípravu, zabral v koupelně Endivie, proto jsem se jen zběžně upravil, a následně si pak celý den stěžoval, že kvůli Endiviemu vypadám divně.
Za okamžik jsme se ocitali na Floře. Ve zdejším McDonald's jsme přišli za Adél a Itchy. Děvčata si neodpustila vyprávění všeho, co si pamatovala. Po jídle mi byl program neznámý. Nevím, jestli měl někdo něco v plánu, ale vypadalo to, že se improvizuje.

Ponejprv jsme se šourali Florou a při jednom z častých posedů na zemi zahlédli Danu Morávkovou. Začalo dohadování, kdo půjde pro podpis a komu to přijde trapné. Nechtěl jsem původně ani podpis ani foto, ale vzpomněl jsem si na Alinku. Má tuto herečku hodně ráda a já bych jí přivezl alespoň něco.
Zvedl jsem se. "Mám tužku a papír..?" prohledával jsem batoh. Úspěšně.
Nikdo nechtěl jít se mnou - všem to přišlo ubohé. Nakonec k celebritě spolu se mnou došlo jedno z děvčat. Nepamatuji si přesně, která z dívek to byla, za což se omlouvám. Podstatné je to, že Dana vytáhla vlastní podpisové karty v pouzdru a svolila i ke společnému fotu. Když ostatní spatřili fotoaparát a možnost stání na fotce vedle české star, ihned přiběhli a postavili se vedle ní. Já fotil - jak říkám: podpis jsem chtěl pro Alinku a foto jsem dopřál těm, co o něj stáli alespoň trošku.
Začala mini autogramiáda. Byl jsem hned z kraje, proto jsem dostal svůj podpis jako první. V kruhu jsme dostali každý po jedné podpisové kartě, ale Endivie si musel počkat na konec.
"Ty jsi chlap, ty si musíš počkat," vysvětlila své jednání Dana.
"Ale tohle je taky kluk," ukázal na mě. Prostě chtěl svou kartičku. A chtěl a chtěl a chtěl! XD
Zčervenal jsem, protože jsem se styděl, že mě "nerozeznala".
Ale jen se na mě udiveně podívala: "Jo? Ale máš krásnej účes."
Ano, slyšíte správně >>> Dana Morávková mi pochválila účes. Dana Morávková - úspěšná herečka. Dana Morávková - česká star. Dana Morávková - velmi sympatická žena a matka.
Opravdu působila velmi mile. Poznamenala, že autokartočky pořídila, když ji spolužáci jeho syna neustále prosili o podpis. Po chvíli jsme se rozloučili. Itchy s Adélou nás po cestě opustily a my jeli k nim domů. Zřejmě k nám nechovaly sympatie. Usuzuji z jejich tváří ve dveřích. Pro vysvětlení: Ivet a Hakky měli celý koncert a chvíle před ním a po něm strávit s nimi. Nějak se ale zapletly s námi..
Odešli jsme tedy i odtud a jezdili tramvají sem a tam. Endivie nezapomněl upozorňovat, že přesně teď, když svítí to nahoře a vpravo, může tramvaj zabočit doprava.
"Jste revizor?" zeptala se Lucík muže stojícího hned vedle zastávky.
Velice nenápadná možnost, jak zjistit situaci. Byl to řidič, čekal na tramvaj, kde měl střídat jiného. Objeli jsme téměř celou Prahu a skončili v jednom zapadlejším KFC. Jestli to byl McDonald's, je mi to jedno. Před vchodem jsem si zapálil cigaretu. Přišly ke mně dvě mladé osoby - chlapec a dívka.
"Hele, ty máš vlasy uplně jako Bill," započala slečna rozhovor.
Potáhl jsem z cigarety, s vydechovaným kouřem pokrčil rameny a nechápavě zvedl levé obočí. "Chceš cígo?" hledal jsem příčinu její rozmluvy se mnou.
"Ty bys mi dal? Ty seš hodneeej," rozplývala se.
Otevřel jsem krabičku. "Vem si alespoň tři," vybídl jsem jí, když jsem podle jejího stavu usoudil, že tráví většinu času na ulici.
Věrně mi připomínala obraz sebe někdy před rokem.
"Co tady ještě děláš? Pojď, musíme sehnat peníze," přistoupil k ní mladík a prohlédl si mě. "Ty seš kluk?"
"Hm.." očekával jsem narážky.
"Máš cígo?" přišla místo nich otázka.
Ten hoch mi sympatický nebyl. Vypadal jako jeden z těch, co těží z přítomnosti děvčete. Chci tím naznačit, jakým způsobem asi sháněli peníze..
"Ne, neber mu už - má maličko a dal mi tři," slečna téměř šišlala, když o mně mluvila.
Vzal si tedy jedno od ní (raději bych mu nabídl své, ale děvče o tom nechtělo slyšet).
"Oheň?" naklonil se ke mně chlapec.
Vytáhl jsem zapalovač a připálil mu.
"Dík, pojď," poděkoval a vzal dívku za ruku.
Odešli kousek od nás a horlivě něco domlouvali s větší skupinou lidí.
Ostatní se najedli a my měli opět možnost si zaimprovizovat. Endivie z legrace prohodil, že bychom mohli zajít do kostela. Byla nám všem zima. Byl ale zavřený. Čekali jsme proto čtvrt hodiny na schodech, kde mi pokládali, řekněme, dost intimní otázky. Honza (Endivie) samozřejmě mluvil dost nahlas a já mu odpovídal. Nevšiml jsem si, že hned vedle nás, za širším sloupem, stojí kupa lidí a slyší každou větu. Teď ta kupa věděla vše o mém dosavadním nezáživném sexuálním životě. K této věci bych se vyjádřil další větou >>> Jsem dítě - a děti nedělají úchylné věci - nechte mě bejt.
Skončili jsme v jedné z křesťanských lavic a Endivie nás učil tichým hlasem modlitbu. Na opačné straně lavice jsem ho vůbec neslyšel, tak jsem jen tak žvatlal. A navíc jsem si tam šel jenom pro sušenku - ne se učit modlitby. Mše ale probíhala v jiný čas, na sušenku jsem mohl zapomenout. Zdrželi jsme se jen krátce. Museli jsme doprovodit děvčata k autobusům.
Jako první odjížděla Ivet. Cestou na autobusové nádraží jsme si s Endiviem navzájem horlivě přikyvovali, že metro je zlo. Nemáme rádi průvan. Ničí to účes. U autobusů jsme pořídili poslední fota. Doprovodili jsme Ivet k jednomu žlutému. Poslední objetí a naposledy zamávat. Na Endivieho šlo emo. Všem nám samozřejmě bylo líto, že to všechno končí, ale Endivie to prožíval snad nejvíc. Ivet nastoupila do autobusu. Teď se šla doprovázet Hakky. U jejího autobusu jsme ještě polemizovali, jak to udělat, abychom mohli ještě jednou zamávat oběma dívkám. Rozloučili jsme se s Hakky, objali se, přičemž mi málem zabila pandu, a pak nastoupila i ona.
Mávali jsme na úplně cizí lidi v autobuse a bylo nám to jedno. Třeba nás vidí.. Třeba ano. Metro nás zavezlo zpět na přestupní stanici. V tomto rychlém sledu nás opustil i Endivie. Třetí z konečných objetí a zůstali jsme s Luckou sami. Po pár chvílích jsme se rozloučili i my dva a každý jsme šli vlastní cestou. Nebudu se rozepisovat o přesném dalším ději, protože již teď nestíhám psát další reporty. Omlouvám se. Sice jsem odjížděl až kolem půlnoci a mezitím jsem znovu potkal dřívější zájemce o cigarety - tentokrát poskytli dávku tabáku oni mě (vyhodili nás z McDonald's za to, že jsme tam kouřili..), ale je to opravdu na dlouho. Nicméně děkuji Alince, že pro mě dojela..
(THE END)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kitty kitty | E-mail | Web | 18. listopadu 2007 v 14:45 | Reagovat

A já měla o tebe takovej strach Medy...a přitom..... x(no nic....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama