Ke klubu, kde se sraz pořádal, jsme dorazili ještě před otevřením, proto si kuřáci mohli ještě narychlo vychutnat cigaret. Přišlo mi nespravedlivé, že jsem svou cigaretu típl dřív kvůli nátlaku děvčat, abych nakonec zjistil, že musímeještě pár minut čekat venku, protože pořadatelky nebyly připraveny. Nevyčítám pořadatelkám - vyčítám děvčatům, co mě donutili cigaretu zahodit.. Před klubem již čekalo pár slečen, co se měli zúčastnit. Všechny si nás prohlížely. Byl jsem tu s Kubou zatím jediný chlapec.
Začali pouštět. Hned u vchodu jsem ale narazil na problém. Vstupné se platilo 50Kč a pro členy fanklubu bylo zdarma. Já se do fanklubu registroval, ale zřejmě nějak špatně.. Nebyl jsem totiž na seznamu. Přesto mě dovnitř pustili zadarmo a měl jsem se dostavit, abychom to vyřešili, později. Zabral jsem ten největší stůl, protože jsme byli také nejpočetnější skupinka. A to se k nám ještě mělo pět lidí přidat.
Akce začala a všichni se dobře bavili. A fotili si mě. Po chvíli mi ten přílišný zájem přišel až divný, proto jsem na papír napsal velkým písmem nápis "FOTO 1ks/10Kč" a čekal, že to přestane. Přítomná děvčata se tomu zasmála a vesele fotila dál. Bez placení. Jsem ale rád populární, proto jsem jim občas i zapózoval. Bavilo mě to. Kubu jsem ale pro jistotu jmenoval svým bodyguardem pro případ, že bych tu narazil na některou z šílených fanynek se sklony k agresi.
Akce začala a všichni se dobře bavili. A fotili si mě. Po chvíli mi ten přílišný zájem přišel až divný, proto jsem na papír napsal velkým písmem nápis "FOTO 1ks/10Kč" a čekal, že to přestane. Přítomná děvčata se tomu zasmála a vesele fotila dál. Bez placení. Jsem ale rád populární, proto jsem jim občas i zapózoval. Bavilo mě to. Kubu jsem ale pro jistotu jmenoval svým bodyguardem pro případ, že bych tu narazil na některou z šílených fanynek se sklony k agresi.
***
Stále více děvčat přicházelo, že mě znají. Fotil jsem se s každým, kdo o to požádal, a dost často jsem odbíhal na chodbičku ke vchodu telefonovat s Pípí, protože s Bikuku neznali ke klubu cestu. Hráli jsme stolní fotbal, ale já v něm nikdy nebyl moc dobrý, tak jsem byl své spoluhráčce spíše zátěží. Dobře - nejsem ve stolním fotbale _vůbec_ dobrý. Během hry pak mi bylo oznámeno, že Bikuku je každou chvíli tady. Záplava radosti mi nedovolovala hrát dál a začal jsem všechny rychle obíhat a vysvětlovat, že se chvíli nebudu nacházet v klubu, protože jdu na zastávku vyzvednout přátele. Vzal jsem s sebou i Kubu. Bez svého bodyguarda bych neudělal ani krok.
Přicházeli jsme k zastávce a já spatřil na obrubníku sedět dvě děvčata a jednoho velice malého chlapce. Ne, nebyl to Bikuku.. Z dálky jsem chvíli uvažoval, že by to mohli být oni, ale zavolal jsem, jestli již vystoupili, a dostal zápornou odpověď. Když jsme se navíc ke trojici přiblížili, zjistil jsem, že telefonát vážně nebyl nutný.
Přicházeli jsme k zastávce a já spatřil na obrubníku sedět dvě děvčata a jednoho velice malého chlapce. Ne, nebyl to Bikuku.. Z dálky jsem chvíli uvažoval, že by to mohli být oni, ale zavolal jsem, jestli již vystoupili, a dostal zápornou odpověď. Když jsme se navíc ke trojici přiblížili, zjistil jsem, že telefonát vážně nebyl nutný.
***
Přijížděl autobus. Měl jsem nutkavou potřebu zatleskat, ale Kubova přítomnost mi v tom zabraňovala. Vysmíval by se mi ještě dlouho po tom x) Z autobusu začali vystupovat lidé. A najednou.. Dvě slečny..a chlapec - kšiltovka a sluneční brýle - poznal jsem ho i tak..
Přešli jsme k nim. Nejdříve jsem podal ruku a představil se jeho sestře Pípí, jednak byla nejblíže a jednak je slušnost přivítat se nejdříve s děvčaty. Následovala tedy její kamarádka, a pak, když jsem viděl, že se právě seznamují s Kubou, přešel jsem k Bikuku. Usmál jsem se na něj a čekal, že dodrží slib. Jednalo se o tu cedulku, kterou mi ukradli. Tedy spíše o ten nápis.
"Bikuku," podával mi ruku.
Přijal jsem. Nevím už, jestli jsem se představil, nebo jen pozdravil, ale hned poté jsem ho obejmul, protože bych prostě nevydržel vítat ho "jen tak". Zavedli jsme je do klubu, kde se přede mnou stále schovával. Nechtěl jsem ho stresovat, ale neodpustil jsem si jej párkrát přepadnout nebo odtáhnout za kamarády.
Přešli jsme k nim. Nejdříve jsem podal ruku a představil se jeho sestře Pípí, jednak byla nejblíže a jednak je slušnost přivítat se nejdříve s děvčaty. Následovala tedy její kamarádka, a pak, když jsem viděl, že se právě seznamují s Kubou, přešel jsem k Bikuku. Usmál jsem se na něj a čekal, že dodrží slib. Jednalo se o tu cedulku, kterou mi ukradli. Tedy spíše o ten nápis.
"Bikuku," podával mi ruku.
Přijal jsem. Nevím už, jestli jsem se představil, nebo jen pozdravil, ale hned poté jsem ho obejmul, protože bych prostě nevydržel vítat ho "jen tak". Zavedli jsme je do klubu, kde se přede mnou stále schovával. Nechtěl jsem ho stresovat, ale neodpustil jsem si jej párkrát přepadnout nebo odtáhnout za kamarády.
***
Chvíli po jejich příchodu jsem vzal Bikuku, Kubu a Janičku hrát další zápas ve stolním fotbale. Šetřili jsme s Kubou pro společný zápas poslední drobné, protože stůl byl klasicky na mince. Neměli jsme ale desetikorunu vcelku a nakonec se ukázalo, že ani v necelku.. x) Někam nám mince zapadly a my teď řešili, kde je vzít. Mezitím bodl Bikuku omylem Kubu ovládací tyčí stolního fotbalu, když jí posunul směrem k protihráči. Kuba pak sehnal a hrálo se. Nepočítaly se výhry, ale nepochybuji, že jsme prohráli. Hrálo se v sestavě já a Bikuku; Kuba a Janička. Kuba s Jani mají pro hru talent. Já s Bikuku jsme těžcí amatéři. Promiň, piškote.. xD
U našeho stolu se dokonce objevilo děvče s kamerou, které dělalo s Kubou cosi jako rozhovor. Rád se pletu do cizích věcí, tak proč ne do rozhovoru? Kdybych se potkal, umlátil bych se tyčí - nemám rád takové lidi, jako jsem já. Naštěstí ale ti, kdo o mě smýšlí podobně, na to nemají kuráž, proto si dál dělám, co chci. Přemýšlím, jestli jsem do kamery zmínil Kubův původ a jeho profesi v pornografii. Doufám, že ano. Nesnesl bych, kdybych neodhalil před veřejností jeho identitu.
U našeho stolu se dokonce objevilo děvče s kamerou, které dělalo s Kubou cosi jako rozhovor. Rád se pletu do cizích věcí, tak proč ne do rozhovoru? Kdybych se potkal, umlátil bych se tyčí - nemám rád takové lidi, jako jsem já. Naštěstí ale ti, kdo o mě smýšlí podobně, na to nemají kuráž, proto si dál dělám, co chci. Přemýšlím, jestli jsem do kamery zmínil Kubův původ a jeho profesi v pornografii. Doufám, že ano. Nesnesl bych, kdybych neodhalil před veřejností jeho identitu.
(TO BE CONTINUED)