Měl sem potíže s drogama už v minulosti. Byl jsem na tom o to hůř, že sem přeskočil ty lehký. Podařilo se mi přestat a nedávno někdo hlasitě zvolal 'bere to znovu'. A co přesně? Heroin.
Je fest těžký přestat. Není to jen odepírání si věcí, je to víc o fyzický stránce. Vzal sis, ale hodláš přestat. Nenechal sis proto na ráno. Ta doba přišla a tobě je zle. Nechce se ti hejbat a pořádně ani nemůžeš, protože každej pohyb tě vysílí, jako bys ho zopakoval nejmíň dvacetkrát. Žaludeční křeče tě nutěj myslet na jídlo. Z tý myšlenky se ti ale udělá ještě víc zle. Kdybys měl co, vyzvracel bys to v tomhle okamžiku. Jenže ty nemáš.. Už pár dní si nežral, protože neměls čas uvědomovat si něco tak malichernýho, jako je hlad. Dál ležíš jen ve vlastní přítomnosti a přeješ si to celý zaspat. Všechno tě probouzí a dokonce i pohled na barevnější věc ti přijde provokativní a stresuje tě. Chceš zpátky ten pocit, kterej si zažíval včera, prostě nevnímat to okolo.
Otevřeš oči a zíráš do stropu. Už zejtra vypadneš do města, kde tě čeká ples. Všichni budou očekávat, že přijedeš ve formě. Doplazíš se k lahvi s vodou. Všímáš si, že okolo tebe je mokro a ty jenom přemejšlíš, jestli je to ta voda.. Podíváš se na svý triko a zjistíš, že seš celej mokrej a v hubě máš sucho. Nedochází ti, jak se ti to podařilo, ale zřejmě si to lil trochu vedle.. Zvedneš se ze země a napřímíš se, aby sis dodal trochu sebevědomí. Přejdeš k zrcadlu. Zkontroluješ svůj stav. Vypadáš hůř než včera a včera si vypadal hůř než předevčírem, kdys ještě vesele bral. Zalezeš teda pod sprchu, kde na sebe pustíš proud studený vody. Nelíbí se ti to, ale nechce se ti protestovat a už vůbec ne znovu točit tim kohoutkem. Následně se ti to nechce ani vypínat, protože tě prostě baví jen tak stát. S myšlenkou na zítřek se překonáš a koupelnu vrátíš do původního stavu. Dokonce nasadíš zpátky do zdi tu poličku, kterou si schodil, když ses o ní opřel.
Chceš zkusit, jak na tebe budou reagovat lidi a hlavně, jak budeš reagovat ty na ně. Přece jenom zejtra se účastníš tý společenský akce a hodláš se uvíst v dobrym světle. Nepřijde ti divný, že stojíš venku v mrazu a z vlasů ti kape voda. Zapomněl ses utřít, ale to už je ti jedno. Ztlumíš efekt toho všeho cigaretou a potkáš pár lidí, který si znal. Nepozdravěj, jen okolo projdou. Asi ses spletl, říkáš si, přitom víš, jakej je to kec. Rozhlídneš se, třeba uvidíš někoho dalšího. V divnym rytmu okolo tebe procházej hloučky lidí a všichni na tebe čuměj. Dochází ti, že tohle není paranoia - oni na tebe fakt hleděj. Divěj se, co to s tebou sakra je, že tam tak stojíš a se zvláštnim výrazem pozoruješ okolí. Čekáš, kdy to někoho nasere a přijde ti rozbít hubu. Jenže seš pro ně už moc ubohej - už jim nestojíš ani za to, aby ti nakopali prdel. Zeptáš se kolemjdoucího dítěte, kolik je hodin. Je ti jasný, že nikdo jinej by neodpověděl. Zjišťuješ, že tu takhle blbě stojíš už tři hodiny.
Otočíš se teda a zamíříš domů. Snažíš se obnovit svý zvyky. Zapneš kompa, protože seš na něm závislej, stejně jako si 'bejval' na heráku. Pomáhá ti to bejt zase jako dřív. Celej den děláš ty normální věci, který sis pamatoval z doby před háčkem. K večeru se zdáš bejt docela ok. Pojistíš to další studenou sprchou. Tentokrát ale jen kvůli tomu, že ráno ti pomohla a ty doufáš v opáčko. Fakt to působí, jdeš spokojeně spát.
Pár dalších dní pořádně nežereš a klepeš se, jak je ti blbě. Nedokážeš ani pořádně stát, ale sou to jen občasný přechodný situace, který před ostatníma vždycky nějak okecáš. Velký štreky ti ještě pořád nedělaj dobře, tak většinu času jen sedíš a snažíš se nemyslet na to, že se nacházíš v místě, kde bys mohl fetu sehnat mraky. Prostě se jen soustředíš na to, co dělaj ostatní.
Čas od času dostaneš chuť zabodnout do svý paže jehlu. Seš ale u 'kámoše', kterej o tvý zálibě ví. Protože hulí trávu, nabídne ti taky a ty se po jointu cejtíš fajn. Nejlepší na tom je, že fyzickou závislost si na trávě vypěstovat nemůžeš, takže nehrozí, že se budeš i kvůli tomuhle za pár dní cejtit tak, jako před plesem. Víš, že nemáš na to, přestat s herákem sám. Potřebuješ někoho, kdo ti pomůže. A protože nikoho takovýho nemáš, potřebuješ alespoň _něco_. To něco objevíš právě v trávě, tak si nějakou seženeš a vzpomeneš si, že máš vlastně i něco doma. Háčko odsuneš stranou a hodláš se toho zbavit v co nejbližší době, aby tě to nesvádělo. Seš pořád v kontaktu s dealem, kterej se tě snaží vrátit do těch trapnejch kolejí, kdy o sobě nevíš a bodáš si. Kontakt s tebou vyhledává on, ty se snažíš nezajímat se. Žádný slevy na tebe nezapůsoběj a aby si měl klid, vezmeš si od něj nějaký to hulení, který by si pak odpoledne stejně sháněl.
Máš v úmyslu přestat i s trávou. Ale teprve až se zbavíš toho pocitu, že si musíš dát něco tvrdšího. Kdybys přestal náhle, seš v hajzlu hned v prvnim lokále, kde ti nabídnou. Vzal by sis. Takhle sis to pojistil. Takže buďte tak hodní a nepruďte mě kvůli trávě..
.. and pandas smile faded ..
Zvládneš to.... jsi silná osobnost ;o).....................( můj kamarád bohužel ne:( )