(článek pro pandu k narozeninám..a tak nějak ke všemu..je to sentimentální- I am so sorry)
-uhnula bys.
-ne.
-ne.
Seděla jsem v kuchyni mého bývalého chlapce, pila kávu a dívala se na to zvláštní stvoření kus ode mě. Viděli jsme se v podstatě poprvé v životě a...fascinovalo mě. Líbilo se mi jak mluví, jak se směje, jak vypráví...Bezpochyby byl krásný...velmi krásný...
Bála jsem se, že si nebudeme rozumět...opravdu jsem si přála, aby mě měl aspoň trochu rád, abych mohla být jeho kamarádka....Když jsem odcházela, nadšeně jsem komentovala události posledních pár hodin. Okouzlil mě. Ani jsem nevěřila, že je to vůbec pravda...Divila jsem se, že to můj podle všeho bisexuální ex neoceňuje...nebo alespoň ne na začátku...nedokázala jsem to pochopit...
○Vždycky jsi mi připadal tak dokonalý...○
Bála jsem se, že si nebudeme rozumět...opravdu jsem si přála, aby mě měl aspoň trochu rád, abych mohla být jeho kamarádka....Když jsem odcházela, nadšeně jsem komentovala události posledních pár hodin. Okouzlil mě. Ani jsem nevěřila, že je to vůbec pravda...Divila jsem se, že to můj podle všeho bisexuální ex neoceňuje...nebo alespoň ne na začátku...nedokázala jsem to pochopit...
○Vždycky jsi mi připadal tak dokonalý...○
Stála jsem v tunelu...na zastávce. To co se dělo přede mnou mě zabíjelo. Slibovala jsem si, že už nikdy nedovolím, aby se to opakovalo. Pandy nepláčou...
○Nedokázala jsem to...○
○Nedokázala jsem to...○
-uhnula bys.
-ne.
-ne.
Kolem vířily barvy, svět se se mnou točil. Ta divná hudba, která se mi nelíbila, udávala zvláštní rytmus. Byla jsem naprosto mimo něj. A v tom chaosu, když jsem měla pocit, že omdlím, hudba přestala hrát. Byla jsem si téměř jistá, že se složím na zem, ale ne...Štíhlé ruce mě obejmuly a tichý hlas mi opakoval ,,byla si skvělá, Trin." Stála jsem mezi spoustou lidí, které jsem nikdy neviděla v bezpečném objetí své pandy a přála si, aby ten pocit, že mě někdo neenchá spadnout vydržel navždycky...
○Jedinečné okamžiky...○
○Jedinečné okamžiky...○
V jakési prázdnotě. Na rozlehlém prostranství s lehce uraženými pohledy. Všude nepříjemné ticho. Chci toho tolik říct, ale bojím se, že mě nechceš slyšet. Ne teď...
Země duní, zvedá se vítr...V dálce vidím zvláštní černo-bílou masu. Běží proti tobě. Neřeknu promiň...Jen se postavím před tebe...a před stádo rozzuřených pand...
○Nikdy bych neuhnula...○
Země duní, zvedá se vítr...V dálce vidím zvláštní černo-bílou masu. Běží proti tobě. Neřeknu promiň...Jen se postavím před tebe...a před stádo rozzuřených pand...
○Nikdy bych neuhnula...○
Navždy ? Samozřejmě...Nedokážu si to představit jinak...
○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○
Krásně napsaný článek x)