Konecne, clovek nabude dojmu, ze o vsechno prichazi, ze toho tolik propasl, ze o tolik prisel.
Prisel jsem domu, shodil boty a sednul si do kresla. Tupe jsem ziral. Po chvili mi prijde zprava, nezname cislo... "Myslim ze... mam hrozny pocit, musim se jit podivat do zrcadla jestli jsem to ja". Podesil jsem se a z nejakeho duvodu jsem se donutil vstat a jit se podivat na svuj odraz. Rozsvitil jsem svetlo, ale bylo vetsi sero nez obvykle. Temer tma. Podival jsem se do svych vlastnich oci. Vypadaly jako by byly uplne cizi. Prazdne a pritom nikoliv. Znovu jsem pohledl na telefon. To nezname cislo patrilo Me. Vzpomel jsem si jak jsem tu zpravu poslal pred sotva minutou. Byl jsem zmateny, ztratil jsem duveru sam v sebe. Znovu jsem pohledl do zrcadla, nebyl jsem to ja... ale on, ktery zustal na druhe strane. V mistnosti bez oken a obvykle obycejnou atmosferou se rozpoutal dest a zatahla se obloha. Prselo primo na me. Prsel hnev a smutek. Pochmurny den pomyslel jsem si, opravdu osklive pocasi. Odesel jsem a nemel mokre vlasy ani tvar. Byla to ma mysl ktera byla promocena. Necham to uschnout do te doby tady pro nikoho nebudu. Zadival jsem se na ostri a zablesk krve kteri byli mozna podobnym ostrim kdysi probodnuti se mi zjevila pred ocima. Narek a plac. Upustil jsem nuz. Pohledl na ohen slehajici z kovu. A slysel rev nesmyslu a zmatek. Pohladil vodni hladinu a citil chlad ac moje ruka byla spalovana vysokou teplotou. Ucitil blesk a chut spaleneho masa a mrtve zeme se mi objevila na jazyku. Otevrel jsem okno a citil to co uz tolikrat. Nektere veci se meni a nektere nikoliv. Vzduch byl porad stejne proklety, alespon v tuto chvili. Odraz v zaviranem okne me slehl pres spanek. Oci byli otevrene a ted je cas je zavrit a tridit cas jak by mel spravne plynout.
Joey_...
závrať...zase ta hnusná závrať
ovšem v tomhle případě je to že se se mnou houpe celý svět, způsobeno tvým článkem...tvými slovy..tebou