Na konec chceme oba to same. Stradame,smejeme se,brecime - u hrobu svych milovanych. Az vase maso roztrha, tohle skonci. Ma zizen, ta mila tvar. Na konec chceme to same. Ukojit zizen. Nakonec chceme se najist. Chceme to co nam nebylo driv doprano.... Barva na zdech, zuby od krve, jeste tepajici srdce, z mozku uz je jen mech na strome. Nejlepsi pritel a jeho spolecnik cekaji az budou moct dopit zbytek. Smraka se, tma pohlti okoli jako vzdy. Jen tentokrat ma ucel a sny se promeni v utek zatimco nocni mury vypluji na povrch. ŘEV! To on... nikoliv my. Krcime se v koute. Oci bez citu. Srst z oceli. City zanechany hladu, ktery je pohltil.......... Nakonec to skonci takhle.
Joey_At_The_End
každý konec značí nový začátek, takže hodně štěstí..