Feel No Fear, Have No Reason to Pray
19. května 2008 v 23:35 | Joey_With_One_Reason_To_Pray | JoeyKomentáře
Možná, že až bude třeba, tak se budeš modlit ani nebudeš vědět jak. Řiká se, že skutečnou modlitbu vkládá do úst sám Bůh. I když možná trochu začít může člověk sám. Já se většinou modlim stylem: "Bože, já se tak snažim a ty na mě neustále sereš." Nechci to nijak vulgarizovat. Nemá cenu snažit se před Bohem tvářit nějak decentně, když je člověk uplně v prdeli. Je třeba jít až na dřeň. Pokud v sobě člověk nenajde nic jinýho než zoufalství, tak se na Boha musí obrátit s tim zoufalstvim. I kdyby se člověk začal modlit "blbě", tak je dost velká šance, že se mu v průběhu nějak rozsvítí a napadne ho něco geniálního:)Hlavní věc asi je - nebát se ani toho nejodpornějšího co v nás je. Ale tak s timhle strachem nám může pomoct fakt jenom Bůh, protože to je fakt síla.
Marcella: Nevim jaka vec by me prinutila se zacit modlit, ale nejspis bych musel Boha placnout pres vousy. Jo, pockat ja uz sem rikal, ze neverim? No tak to co si psala je v tom pripade uplne mimo. Ale diky, ze si vyjadrila svuj nazor x) -> clanek neni o tom, ze nevim jak a kdy se modlit. Zkus to znovu az vystrizlivis ;D Kalby ve ctvrtek sou tezka zalezitost ja vim xD
lol slečna Marcella mě skvěle probudila.Nadávám tu na to hnusný počasí venku,na horu učení na stole a na to že to kafe si musím uvařit sama.Juknu v rychlosti sem,jestli nepřibyl článek a Marcella tu komentuje článek,který na první pohled s Bohem fakt nesouvisí xD Možná by měla omezit sama modlení-leze jí to na mozek xD Promin Joey za tenhle můj komentář,který se netýká článku,ale já ho musela napsat xD
To, že nevěříš sem pochopila, i když tim to, uznávám skončilo. Měla sem sama trochu podezření, že to s tim článkem nesouvisí, ale chtěla sem si trochu zafilosofovat, tak sem to tady k tomu sprostě využila. No aspoň, že sem někoho probudila /docela si to dovedu živě představit:D - no, moc smát bych se asi neměla...připadám si jako magor/. Zkrátka - až napíšeš něco novýho, tak se pokusim vyjádřit k věci, abych si tady napravila reputaci - no, to sem si dala laťku dost vysoko:D
Annie: fajn nevidim problem x))
Marcella: budu ti verit, ze to priste zvladnes ;D
Nevím,jestli jsem to pochopil,ale hlavně ty první čtyři řádky si myslím,že jdou vyjádřit slovy:Jenomto,že žijeme je rozsudek smrti.Ta modlidba to je asi přirovnání k smyslu života,ne?
Moc to nechápu,ale asi líčíš stísněný pocit člověka,který pochopil nesmyslnost života a ten závěrečný´odstavec,asi líčí to,že ostatní lidé si slepě žijí a nesmyslnost života nechápou.
měl bych malé výhrady,jestli to myslíš tak jak to popisuji víše,pak si dovoluji s tím nesouhlasit.Chci říct,že člověk,který přestane hledat smysl,života má jistotu,že ho nenajde,zatím co ten,kdo ho hledat nepřestane,má alespon naději,že smysl,života najde.No ale zase je problém,že člověk,který Smysl života nehledá,udělá něco smysluplného a tak svému životu dá vlastně nechca smysl.
Já vím,že tady přímo neříkáš,že život nemá smysl(Mám zvláštní dojem,že žádná taková promě neexistuje zní sice pesimisticky,ale neříkáš tím,že život nemá smysl,pouze to,že asi nemá smysl),ale píšu to tu pro lidi,kteří by tvůj článek mohli chápat jako tvzení,že je vše nesmyslné.
lidská zvědavost...nedůvěřivost...a neschopnost, přenést se přes zklamání...největší paradox je, že se nikdy nebudeme moct pobavit s vědomím, že jeden z nás má pravdu...vždycky tu bude ta možnost, která tě nechá na pochybách